Neděle 05. Srpen 2007, 23:59 hod.

A máme tu zase sobotu, tzn. výlet někam mimo Ljubljanu :). Tentokrát jsem se vydal společně s Mariou (Makedonie), Martou (Lotyšsko) a Annou (Srbsko) k vodopádu na řece Savica, k jezeru Bohinj a k jezeru Bled.

Dostat se na tyhle místa je hodně jednoduché. Každou hodinu jezdí z Ljubljany autobus. Sednete do něj, zaplatíte 8,7€ a jedete až na konečnou zastávku Bohinj, Zlatorog. Zastávka je na samém začátku jezera Bohinj. Odtud je to k vodopádu Savica asi necelých 3,5km.

Až pod vodopád jdete po nezpevněné cestě, takže nic pro kamzíky :). Pod vodopádem zaplatíte vstupné 2€ a asi 20 minut šplháte po upraveném chodníčku se zábradlím. Přitom se snažíte předběhnout důchodce, kteří vypadají na infarkt. Po cca 20 minutách vylezete až k takové budce a vidíte vodopád v celé své kráse. Teda vlastně ani ne. Nevím, jestli jsem nějak zmlsaný nebo tak, ale vodopád mě vůbec nenadchnul. Odvážil bych se až říct, že to nestojí za ty peníze. Je to možná tím, že v Savici není tolik vody, ale nemyslím si to.

Od vodopádu jsme šli zpátky tou samou cestou zpátky k jezeru Bohinj. Asi po 1km jsme minuli odbočku turistické značky, kterou se chodí k Triglavu – nejvyšší hoře Julských Alp. Ze začátku ta cesta vypadá hodně nevinně, ale po chvilce šplháte doslova jako kamzík a jediný krok vedle, a jste o pár desítek metrů níže, pravděpodobně nekdě rozpláclí (cesta vede po druhé straně údolí, než je budka u vodopádu – pro lepší představivost mrkněte na fotky). My jsme tam samozřejmě nešli, protože jsme neměli vybavení, mapu ani čas a bez toho by to byl celkem risk.

U jezera Bohinj se rozhodla dámská část vykoupat v jezeru. Já bych šel taky, ale neměl jsem s sebou plavky, takže jsem pouze smočil nohy po místo, kde mi začínaly kraťasy. Voda byla překvapivě teplejší, než jsem čekal. Měla asi tak kolem 20°C, což je na horské jezero docela slušné. Marta (lotyška) konstatovala, že voda je hodně teplá, načež to Anna (srbka) hned vyvrátila tím, že je strašně ledová. Holt sever a jih Evropy dělá své :). Kdybych měl hodnotit čistotu vody jako ve škole, tak bych musel dát snad jedničku s deseti hvězdičkami, protože voda byla tak čistá, že skoro nebyla vidět :).

Asi po hodinové pauze jsme se vydali po jedné straně jezera k jeho konci, k vesnici Ribčev Laz. Šlo se po takové pěšince, kde z jedné strany bylo jezero a z druhé hory, ale nic nebezpečného. Prostě jako kolem přehrady nebo rybníku :). Některé pláže okolo (bíle kamínky) a voda v jezeře připomínaly Havaj a to doslova :). Asi po dvou hodinkách (cesta má jenom 6km, ale často jsme zastavovali) jsme došli do vesničky Ribčev Laz, kde jsme sedli na bus směr jezero Bled. To už byly asi 4 odpoledne.

Do Bledu jsme dojeli asi po 40 minutách. Pokud chcete srovnání s jezerem Bohinj, tak se to má asi takhle. Bohinj je krásná příroda a pohoda, Bled je civilizace, kavárny a promenády. Pokud se tady chcete vykoupat, tak musíte zaplatit, takže jsme se nekoupali. Místo toho jsme vylezli na Bledský hrad. Tam nás čekal docela šok, protože za vstup chtěli 6€, což je opravdu hodně. Místo toho jsme se vydali do pizzerie a dali si pořádnou pizzu (7€ – pravda, trochu moc, ale za turistické místo se platí). Já jsem si k tomu dal pivko (0,5l za 2,7€, auuuuuuu). S plými břichy jsme se odkutáleli k jezeru a protože poslední bus nám jel v 8:30 večer, tak jsme hodinu jenom seděli a relaxovali. Jo, málem bych zapomněl, viděli jsme tam jednu svatbu, která se loďkama dopravovala na kostel uprostřed jezera :). Prý je to docela častá záležitost.

Do Ljubljany jsme pak dojeli asi v 10 večer.

Pokud bych to shrnul, tak to určitě stálo zato, i když začátek s vodopády byl nic moc, tak Bohinj to pořádně vylepšil. Bled sice není tak krásný jako Bohinj, ale taky má něco do sebe a v době, kdy v Bohinji dají lišky dobrou noc, v Bledu to začíná žít :). Všechny fotky jsou samozřejmě tady :).