Neděle 13. Červen 2010, 13:49 hod.

Po delší době se nasbíralo pár věcí, ke kterým bych mohl přihodit nějaké ty své postřehy. Bude to taková směska, která spolu na první pohled vůbec nesouvisí. Takže hurá do čtení, ať to máte za sebou a můžete se věnovat nějaké záslužné či penězotvorné činnosti :)…

Proč grilované specialitky? Protože Němci jsou grilovací maniaci. Jakmile se trochu oteplí, tak obsadí místní parky, louky, a další náležité místa, vytáhnou grily (k jednotlivým typům později), v termonádobách chlazené pivo a užívají si víkendová odpoledne. Rovněž obchody jsou připraveny a nenašli byste jediný, kde by nebyla nabídka grilovacího uhlí, podpalovačů, „instantních“ grilů a samozřejmě všelijakých klobásek, mas (naložených nebo čistých) strategicky rozmístěných po celém obchodě a upozorňujících na sebe reklamními poutači o tom, že nejlépe si mistrovství světa ve fotbale užijete na zahradě u grilu :). S čímž bych i vcelku souhlasil :).

Minulý víkend jsem se byl projít kolem Nord-Ostsee kanálu (pracovní název Kiel kanál, protože je to pro mě kratší :). Z původní krátké procházky se nakonec vyklubalo asi 20 km. Ovšem rozhodně to stálo za to, což jste měli možnost posoudit sami fotkami z poslední zprávičky. Než dorazím ke Kiel kanálu, tak to nějakou dobu trvá. A pokud u toho pere sluníčko, až se na mostech taví asfalt na chodnících (při cvakání lodiček z Prinz-Heinrich-Brücke jsem se na chvíli přilepil), tak člověku celkem vyžízní. Ono by se to celkem dalo vydržet, jenže to by kolem kanálu nesměly být co padesát metrů rozmístěny grilskupinky. O jejich popíjení krásně oroseného piva raději nemluvě. Jedna z nich tomu nasadila korunu tím, že v dodávce vyzdobené německou vlajkou měli kompletní výčepní zařízení s chlazením a sud. Grrr…

Někteří to možná víte, někteří ne a některým z vás je to šumák. Faktem ale je, že v pátek začalo mistrovství světa ve fotbale. A co bych to byl za fanouška, kdybych nekoukal na zahajovací zápas. Naštěstí se na institutu našli stejně postižení jedinci a to Claudie a Hans-Jörg, takže jsme využili projekčních možností knihovny (podobnost s knihovnou na katedře je čistě náhodná :) a koukali na fotbálek občerstvujíc se perlivým mokem (sodovka, multivitamín a podobně ;) – popíjení alkoholu na nemocniční půdě je zakázáno). Stejnou činnost máme naplánovánu na nedělní večer, poněvadž hraje Německo. Tudíž neděle neneděle, večer pujdu na institut :).

Což je ovšem pouze plán, který nemusí vyjít. Inspirován grilovaní mánií jsem si zakoupil jeden z „instatních“ grilů. Pro ty, kdo to nezná, je to taková alobalová vanička, ve které je směska podpalovače a dřevěneho uhlí a nahoře je takový roštík. Gril zapálíte a jakmile přestane hořet, tak můžete grilovat. Takže to hodlám v neděli vyzkoušet na mase, paprikách, rajčetech a cukině. Samozřejmě na balkoně, což ovšem neznamená, že bych u toho nemohl začít hořet já, či pokoj :).

Ještě se vrátím k mistrovství. Němci to tady celkem dost prožívají a tudíž jsou všechny obchody plné náležitých propriet jako jsou dresy, vlajky různých velikostí, trumpetky, fotbalové míče, barvičky, atd. atd. atd… Po městě už asi týden jezdí auta s minivlaječkami, až si neznalec musí myslet, cože to je za svátek :).

Málem bych zapomněl. Začala tady sezona jahod, což jde poznat i tím, že jsou po Kielu rozmístěny stánky ve tvaru obrovské jahody, kde si toto čerstvé souplodí nažek na šťavnatém zdužnatělém květním lůžku můžete zakoupit. Cena za kilo se pohybuje mezi 4,50 – 5,00 €. Nevím, zdali to je moc nebo málo, protože jsem si jahody nikdy nekupoval. Tady jsem ale neodolal a koupil jsem si půlkilovou vaničku. S lehkou skepsí jsem vzal první jahodu, okouknul krásně červenou barvu, vůně byla taky skvělá a tudíž jsem očekával lehce mdlou chuť (viz jahody v hypermarketech v ČR). Ovšem chyba lávky. Chuť byla naprosto úžasná a proto jsem půlku jahod sežral hned a druhou půlku si horkotěžko nechávám na neděli :). Je libo foto? Mlask…

— Část napsaná v neděli po grilovačce —
Nuže, po testu instantního grilu musím celkem jednoznačně říci, že pro mě tudy cesta nevede a není nad klasický gril a pytel dřevěného uhlí k tomu. Příprava je sice hodně jednoduchá, jenom zapálíte takový „papír“, který zapálí dřevěné uhlí. Ovšem problém je v tom, že na grilu je taková docela jemná mřížka, takže se k uhlí nedostanete. Tím pádem ho nemůžete na začátku dát na hromádku (podivil jsem se, že tento postup doporučují i v návodu – palec nahoru), aby se rozžhavilo a pak ho rovnoměrně rozprostřít po celé ploše. Tudíž není dostatečný žár a grilované věci spíše uvaříte než byste je ugrilovali. Tohle je celkem podstatný problém, protože v době, kdy gril vyhasnul, v něm zbyla ještě tak půlka nespotřebovaného uhlí. A nebo mám gramlavé pracky a nejsem schopný používat instantní gril :). Každopádně pro příště (jestli nějaké příště bude ;) to udělám jinak. Horní mřížku sundám, abych si mohl navršit hromádku uhlí a pak ji zase zpátky vrátím…

Jdu si spravit náladu jahodama. Bazar :)…