Sobota 13. Březen 2010, 19:40 hod.

Omlouvám se všem pravidleným předplatitelům i nepravidleným čtenářům, že se zde několik dní nic nedělo, ale každý autor má sem tam tvůrčí krizi a neví o čem psát. Naštěstí dnes mě z této krize vyvedla lískooříšková čokoláda RitterSport, tak vám opět přináším jeden ze svých mozkových výplodů :).

Nyní už k tomu, co mě inspirovalo k nadpisu a ze kterého by „zelenáč“ a „biomasa“ chrochtali blahem jako u biopomejí v biokorytě na biofarmě. O třídění odpadu se nemá cenu zmiňovat, protože to by měla být běžná činnost všude. Mnohem zajímavější je to, že tady všude narazíte na biopotraviny. A to i ve specializovaných obchodech. Takže si můžete koupit biohousku, biochleba nebo biocokoliv (kromě biorohlíku) v biopekárně nebo biojablko či biohrušku v bioovoci-zelenině či biošunku v biomasně. Dokonce jsem viděl i bioponožky, které ovšem byly v klasické nebioprodejně. Samozřejmostí jsou biopotraviny v klasických marketech, kde tvoří více než dvoutřetinovou část zboží. Pokud bych to srovnal se situací u nás, kde biozákazník lačnící po biopotravinách musí hledat dvě hodiny svůj předražený bioprodukt, tak tady se v nesnázích octne nebiočlověk :). Ovšem výskyt nebiočlověka striktně kupujícícho nebiopotraviny byste tady těžko hledali a jejich počet by byl roven prstů na ruce zasloužilého lesního dělníka po třiceti letech práce s pilami všeho druhu (© by Míra Bosák :). A to z jednoho prostého důvodu. Cena nebio a biopotravin je ve valné většině úplně stejná a místy jsou biopotraviny ještě levnější. Taky zde vidíte jistou zarážející nesrovnalost se situací v ČR, kde všichni tvrdí, že co je bio, musí být dražší?

Z druhé části nadpisu by „zelenáči“ už asi tak nechrochtali. Byl jsem se dnes projít po Kielu a cestou mě přepadl docela prudký déšť, tak jsem se před ním uchýlil do místního Schifffahrtsmuzea, kde zrovna byla výstava s tématem lov velryb v minulosti. Milovníci kytovců by hned po shlédnutí plakátu padli do mdlob, ti odolnější po pvním rozhlédnutí :). Protože dominantou celé výstavy byla taková menší plachetnice určená k lovu velryb a vedle ni kompletní kostra tohoto savce. Vcelku impozantní podívaná. Celkově byla výstava hodně dobře provedená a ačkoliv jsem se znalostí němčiny docela na štíru, tak jsem se dozvěděl i spoustu zajímavých věcí. A jakožto správného farmaceuta mě hlavně zaujala lodní lékárnička, kde byly takové skvosty jako víno s amoniakem, ipecacuanha, kollodium a hlavně cetaceum. Zájemce o léčebné účinky těchto pochoutek odkážu na strejdu googla :).

Nějaké fotky najdete tady, ale předem se omlouvám za jejich kvalitu. Můj fotoaparátův přístroj nemá rád škaredé počasí stejěn jako já a podle toho taky fotí. A abych nezapomněl. Už opravdu přichází jaro :).